Africké město, v němž se Východ setkává se Západem
Africké město, v němž se Východ setkává se Západem
OD NAŠEHO DOPISOVATELE V JIŽNÍ AFRICE
PŮJDETE-LI ulicí v Durbanu, naskytne se vám opravdu pestrobarevná podívaná. Uvidíte, že mnozí lidé, zvláště mladí, přejali západní styl oblékání. Všimněte si však také starších zulských žen, které mají decentní, dlouhé šaty a na hlavách krásné pestrobarevné šátky. Jsou zde také Indky oblečené do sárí či paňdžábských oděvů. Když se přiblížíte k mořskému pobřeží, pravděpodobně uvidíte některé zulské muže v honosných oblecích, jak tahají rikšu. Skutečně, Durban je neobvyklé africké město, v němž se Východ setkává se Západem. Jakou historii má toto pozoruhodné město?
Jihoafrické město Durban bylo osídleno před necelými dvěma sty lety. V roce 1824 se zde usadilo asi čtyřicet kolonistů evropského původu. Na sever od Durbanu leželo v té době mocné zulské království, kterému vládl bojovný král Šaka. O dvacet let později byly Durban a okolní oblast anektovány Británií. Během 19. století došlo mezi Zuluy a novými kolonisty k několika válkám.
Angličtí osadníci mezitím zjistili, že v pobřežních oblastech se velmi dobře daří cukrové třtině. Na třtinových plantážích potřebovali dělníky, a proto zařídili, aby tam přišli nádeníci z Indie, která byla tehdy britskou kolonií. V letech 1860 až 1911 přišlo do Durbanu více než 150 000 Indů. Výsledkem je, že více než tři miliony obyvatel velkoměstské oblasti
dnešního Durbanu tvoří lidé pocházejí ze tří naprosto odlišných částí zeměkoule — jsou to domorodí Zuluové, asijští Indové a lidé, kteří mají britské a západoevropské předky.Město má ještě další zajímavé rysy. Jak je vidět na průvodní fotografii, má také přírodní přístav, jenž je od Indického oceánu oddělen dlouhým pruhem země, kterému se říká Bluff (Útes). Tento půvabný útes je více než 90 metrů vysoký a je pokryt rostlinstvem. Do tohoto přirozeně chráněného přístavu každý den vplouvají velké lodě. Kniha Discovery Guide to Southern Africa (Průvodce po Jižní Africe) vysvětluje, že v Durbanu je „největší a nejvytíženější přístav v Africe, a v pořadí je devátý na světě“. Rekreanty přitahují pěkné durbanské pláže a teplé vody. Je zde ideální místo pro surfování a díky dobře udržovaným sítím proti žralokům mohou lidé, kteří se zde koupají, mít pocit bezpečí.
Lidé, kteří milují Bibli, mají ještě jeden důvod, proč se o toto město zajímat. V roce 1910 zde zřídili odbočku badatelé Bible, jak byli tehdy známi svědkové Jehovovi. V Durbanu se potom v dubnu 1914 konal první sjezd badatelů Bible v Africe. Přítomno bylo asi 50 lidí včetně delegátů ze vzdálených částí Jižní Afriky. Na tomto historickém sjezdu bylo pokřtěno šestnáct nových ctitelů. Mnozí z přítomných byli pomazaní křesťané, kteří se prokázali věrní až do smrti. Patřil k nim i William W. Johnston, který jako první vedl odbočku v Africe.
Od roku 1914 svědkové Jehovovi uspořádali v Durbanu mnoho dalších sjezdů. Dva oblastní sjezdy s názvem „Činitelé Božího slova“, které probíhaly v tomto městě, navštívilo v prosinci roku 2000 asi 14 848 lidí a 278 nových svědků bylo pokřtěno. Uvažujme o jedné z mnoha indických rodin, které byly na sjezdu přítomny. Otec Alan před deseti lety poznal biblickou pravdu prostřednictvím své dcery Somašini. Alan se léčil z alkoholismu a hledal smysl života. Somašini, které byly tehdy pouze tři roky, přinesla otci knihu, kterou našla v domě u sousedů. Název knihy Mír a bezpečnost — Jak je můžeš najít? Alana hned zaujal. To, co četl, se mu líbilo a začal se stýkat se svědky Jehovovými. Na základě toho, co se dozvěděl z Bible, Alan uzavřel manželství se svou partnerkou Rani. Brzy se i ona začala o tyto věci zajímat a navštěvovat shromáždění svědků Jehovových. Tato dvojice tehdy žila u Raniných rodičů, kteří patřili k jedné církvi křesťanstva. Rodiče se proti jejich nové víře postavili a dali jim ultimátum: „Buď od svědků odejdete, nebo půjdete z domu!“
Ačkoli bylo těžké najít nějaké ubytování, Alan a Rani se rozhodli, že odejdou. Přátelé z řad svědků Jehovových jim pomohli najít vhodné místo k bydlení. V roce 1992 byli Alan a Rani pokřtěni jako svědkové Jehovovi. Dále dělali pokroky a Alan dnes slouží jako starší v křesťanském sboru.
Ve velkoměstské oblasti Durbanu je více než 50 sborů svědků Jehovových. Většinu jich tvoří Zuluové. Avšak některé sbory, zvláště ty blízko centra města, se skládají nejen ze Zuluů, ale i z Indů a lidí evropského původu. Pokud navštívíte některé z těchto shromáždění, uvidíte mnohem více než jen to, jak se Východ setkává se Západem. Předsedat tomuto shromáždění bude možná pěkně oblečený africký svědek nebo svědek indického či evropského původu. Ale jedna věc je jistá — posluchačstvo bude živým důkazem toho, že Bible má moc sjednotit lidi všech národů poutem vřelého a trvalého přátelství.
[Obrázek na straně 26]
Alan, Rani a jejich děti
[Obrázek na straně 26]
Na sborových shromážděních se scházejí lidé všech ras
[Obrázek na straně 26]
Durbanská radnice
[Podpisek na straně 25]
Fotografie: S laskavým svolením Gonsul Pillay