Zdravotní sestry — Proč je potřebujeme?

„Ošetřovatelství je jeden z nejobtížnějších oborů. Motivem sice může být soucit, ale naším základním potenciálem pro tuto práci jsou znalosti.“ (Mary Adelaide Nuttingová, 1925, první profesorka ošetřovatelství na světě)

OŠETŘOVATELSTVÍ v té nejjednodušší formě sahá tisíce let zpět — dokonce do biblických dob. (1. Královská 1:2–4) Po celou dobu dějin mnoho vynikajících žen ošetřovalo nemocné. Například když v roce1226 vypukl hladomor, dcera krále Ondřeje II., Alžběta Uherská (1207–1231), organizovala zásobování potravinami. Potom zařídila, aby se stavěly nemocnice, a tam se také sama starala o malomocné. Zemřela, když jí bylo pouhých 24 let, a celý svůj krátký život strávila péčí o nemocné.

Mluvíme-li o dějinách ošetřovatelství, není možné se nezmínit o Florence Nightingaleové. Během války na Krymu v letech 1853–1856 tato smělá anglická lady spolu se skupinou 38 ošetřovatelek reorganizovala vojenskou nemocnici ve Skutaru na předměstí Cařihradu. Když tam přišla, byla úmrtnost skoro 60 procent, a když v roce 1856 odešla, bylo to méně než 2 procenta. (Viz rámeček na straně 6.)

Další silný vliv na ošetřovatelství měla Instituce protestantských diákonů v německém Kaiserswerthu, který Nightingaleová navštívila krátce předtím, než odešla na Krym. Časem vznikly další vynikající skupiny ošetřovatelek. Například Agnes Karllová založila v roce 1903 Organizaci německých ošetřovatelek.

Zdravotní sestry dnes tvoří v našem zdravotnickém systému největší profesní skupinu. * Světová zdravotnická organizace uvádí, že v současné době pracuje ve 141 zemích více než 9 000 000 zdravotních sester a porodních  asistentek. A opravdu vykonávají životně důležitou práci. Časopis The Atlantic Monthly uvádí, že zdravotní sestry „splétají tapiserii péče, znalostí a důvěry, což je rozhodující pro přežití pacienta“. Je tedy na místě se vzhledem k nim ptát: Co bychom si bez nich počali?

Úloha sestry v uzdravování

Jedna encyklopedie definuje ošetřovatelství jako „proces, kdy ošetřovatelka pomáhá pacientovi, aby se uzdravil z nemoci či zranění nebo aby získal zpět co největší míru samostatnosti“.

S tímto procesem pochopitelně souvisí mnoho věcí. Je to víc než jen provádění rutinní kontroly, jako například měření tepu nebo krevního tlaku. Zdravotní sestra má při uzdravování pacienta nezastupitelné místo. Podle encyklopedie The American Medical Association Encyclopedia of Medicine „se zdravotní sestra více zabývá celkovou reakcí pacienta na nemoc, než nemocí jako takovou, a věnuje se zmírnění jeho tělesné bolesti i psychického strádání, a pokud je to možné, i předcházení komplikacím“. Zdravotní sestra navíc poskytuje „péči spojenou s pochopením, což znamená, že s účastí naslouchá úzkostem a obavám a poskytuje citovou oporu a útěchu“. A v případě, že pacient umírá, potom je podle této publikace úlohou zdravotní sestry „pomoci pacientovi, aby umíral v co nejmenší úzkosti a co nejdůstojněji“.

Mnoho zdravotních sester dělá více než to, co se od nich požaduje. Ellen D. Baerová například psala o svých zkušenostech v Montefiore Medical Center v New Yorku. Ranní vizitu nechtěla dělat chvatně s týmem chirurgů. „Chtěla jsem se u svých pacientů zdržet,“ píše. „Chtěla jsem s nimi pracovat na tom, jak mají dýchat, pomoci jim projít se sem a tam, pořádně vyměnit obvazy, zodpovědět jejich otázky, vysvětlit jim některé věci a poskytnout určitou osobní útěchu. Měla jsem ráda důvěrnou atmosféru, která vznikla, když jsem s pacienty navázala kontakt a povídala si s nimi.“

Každý, kdo strávil nějaký čas jako pacient v nemocnici, si nepochybně vzpomene na nějakou soucitnou zdravotní sestru, která měla také takového obětavého ducha. Co však je potřeba k tomu, aby se někdo stal zdatnou zdravotní sestrou?

[Poznámka pod čarou]

[Obrázek na straně 3]

Florence Nightingaleová

[Podpisek]

S laskavým svolením National Library of Medicine