Klesá cena života?

„V tomto světě má život malou cenu. Smrt je možné koupit za pár set liber [šterlingů] a je dost těch, kdo jsou ochotni takto posloužit.“ (The Scotsman)

V dubnu 1999 došlo k útoku, který šokoval celý svět. Dva mladiství v Columbinské střední škole ve městě Littleton v Coloradu, USA, začali střílet a výsledkem bylo 15 mrtvých. Vyšetřování ukázalo, že jeden z útočníků měl webovou stránku, na které bylo napsáno: „MRTVÍ LIDÉ SE NEPŘOU!“ Při této tragédii zahynuli i oba útočníci.

VRAŽDY se vyskytují všude a násilnou smrtí denně zemře nesčetné množství lidí. V čele je Jižní Afrika, kde byl v roce 1995 poměr 75 vražd na 100 000 obyvatel. Život má obzvláště malou cenu v jedné jihoamerické zemi, kde v roce 1997 bylo z politických důvodů zabito více než 6 000 lidí. Běžným postupem je vražda na objednávku. V jedné zprávě o této zemi se uvádí: „Je šokující, že prudce vzrostl také počet vražd dětí: V roce 1996 bylo zabito 4 322 dětí, což je 40procentní vzestup za pouhé dva roky.“ Nicméně i děti se stávají vrahy, a to jiných dětí a svých vlastních rodičů. Život má skutečně malou cenu.

Proč vznikla „kultura smrti“?

Co tato fakta a čísla ukazují? Rostoucí nedostatek úcty k životu. Lidé, kteří lační po penězích a po moci, zabíjejí bez jakýchkoli výčitek svědomí. Narkobaroni dávají příkaz k vyvražďování celých rodin. Při těchto, jak říkají, ‚akcích‘ používají pro zabíjení svých obětí eufemistické výrazy jako „vyřídit“, „vyčistit“, „odstranit“ nebo „skoncovat“. Také genocida a etnické čistky si vybírají svou daň a snižují hodnotu lidského života. Zabíjení je tudíž denně  součástí zpráv vysílaných televizními stanicemi na celém světě.

Přidáme-li k tomu násilí a mrzačení, jež jsou oslavovány na televizních obrazovkách a na filmovém plátně, zdá se, jako by lidskou společnost ovládla morbidní kultura soustředěná na smrt. Encyclopædia Britannica o tom říká: „Během druhé poloviny 20. století se smrt stala nezvykle populárním námětem. Je poměrně překvapivé, že předtím se většina seriozních vědeckých a v menší míře i filozofických úvah tomuto tématu vyhýbala.“ Profesor kulturní antropologie Josep Fericgla z Katalánie se domnívá, že „pro současnou společnost je smrt posledním faktickým tabu, a tudíž je dnes nejdůležitějším zdrojem ideologické manipulace“.

Snad nejvýznačnějším rysem této „kultury smrti“ je všeobecně rozšířené přesvědčení, že daleko důležitější než lidský život a mravní hodnoty je moc, nadřazenost, peníze a požitky.

Jak dalece je tato „kultura smrti“ rozšířena? Co mohou rodiče udělat, aby zabránili tomuto negativnímu vlivu, jenž je obklopuje a působí na jejich děti? To jsou některé z otázek, na něž budou odpovídat následující články.

[Rámeček a obrázek na straně 4]

Jakou cenu má život?

▪ „Mladí členové gangů [v Bombaji v Indii] jsou na tom tak špatně, že jsou ochotni provést vraždu za pouhých 5 000 rupií [115 amerických dolarů].“ (Far Eastern Economic Review)

▪ „Zabil kolemjdoucího, který mu odmítl dát cigaretu.“ (Titulek v novinách La Tercera, Santiago, Chile)

▪ „V Rusku stojí [v roce 1995] běžná vražda na objednávku asi 7 000 dolarů... Během prudkého hospodářského růstu v postkomunistickém Rusku těchto vražd výrazně přibylo.“ (Reuters, na základě zprávy v Moscow News)

▪ „Byl zatčen jistý brooklynský obchodník s nemovitostmi ... a obviněn z toho, že za vraždu své těhotné manželky a její matky vyplatil jednomu dospívajícímu chlapci část z odměny, která celkem činila 1 500 dolarů.“ (The New York Times)

▪ ‚Cena za vraždu [v Anglii] klesá... Ceny za takovou akci ... klesly z [30 000 liber] před pěti lety na dostupnějších 5 000 až [10 000 liber].‘ (The Guardian)

▪ ‚Nebezpečné gangy na Balkáně zastínily mafii. Je to nový typ zločince s novými pravidly a novými zbraněmi. Má výbušniny a samopaly a nezdráhá se je použít.‘ (The Guardian Weekly)