Přejít k článku

Přejít na obsah

Skvrnky před očima?

Skvrnky před očima?

Skvrnky před očima?

Pravděpodobně jste je už viděli — šedé skvrnky, které vypadají jako mušky, jsou rozmazané a plavou vám před očima. Možná jste si jich všimli při čtení nebo při pohledu na světlou stěnu či bezmračné nebe.

POKUD jste se někdy snažili zaostřit na některou z nich, pak víte, že to nejde. Při nepatrném pohybu oka rychle zmizí, ale i když se některá dostane do zorného pole, nedokážete určit, co to je.

Co jsou tyto skvrnky? Jsou na povrchu oční koule, nebo uvnitř? Zkuste mrknout, aniž byste pohnuli očima. Pokud se skvrnky pohnou nebo zmizí, jsou na povrchu oka a tento článek o nich nepojednává.

Jestliže se však pohnou jen nepatrně nebo vůbec, potom jsou uvnitř oka ve sklivci, což je kapalina vyplňující vnitřek oční koule. Jsou za oční čočkou, a proto zůstávají neostré. Sklivec je rosolovitá hmota, která není o moc hustší než voda, a tak chcete-li se na nějakou skvrnku zaměřit, může se stát, že odpluje nebo jakoby odtančí ze zorného pole. Podle toho také dostaly svůj lékařský název — muscae volitantes, což znamená „létající mušky“.

Kde se tam vzaly?

Kde se tam tyto mušky vzaly? Některé jsou pozůstatky procesů, jež probíhaly před vaším narozením. V počátečních fázích vývoje je vnitřek oka plodu poměrně vláknitý. V době narození jsou již tato vlákna i další buňky přeměněny ve sklivec. Některé buňky a kousky vláken tam však mohou zůstat a ve sklivci volně plavou. Je zde také kanál mezi zrakovým nervem a čočkou, kudy u nenarozeného dítěte vede tepna, která čočku vyživuje. Obvykle již před narozením tepna zaniká a vstřebá se, ale nepatrné části z ní mohou zůstat.

Existují však ještě další zdroje. Ani u dospělého člověka není celý sklivec rosolovitý. Je kolem něj jemná hyaloidní membrána. Sklivec naléhá na sítnici, což je světločivá tkáň, která lemuje velkou část vnitřku oka a zachycuje to, co vidíme. Hyaloidní membrána adheruje k sítnici po celém jejím předním okraji. Z tohoto spoje vycházejí do celého sklivce velmi jemná vlákna.

V pozdějším věku se tato vlákna začínají svrašťovat. To má za následek, že se některá z nich naruší. Sklivec se také stává vodnatějším, takže úlomky vláken v něm mohou plavat volněji. Rovněž objem sklivce jako takového se nepatrně zmenšuje, proto se začne od sítnice odtahovat a je možné, že za sebou zanechá další buněčný odpad. S věkem tedy bude těchto létajících mušek ve vašem zorném poli plout a kroužit stále více.

Jiným zdrojem těchto plovoucích tělísek mohou být krevní cévy sítnice. Úder do hlavy nebo jakýkoli nadměrný tlak na oční kouli může mít za následek, že se z malých cévek uvolní podélný shluk červených krvinek. Jsou přilnavé, a proto mají tendenci se shlukovat nebo tvořit řetězce. Jednotlivé krvinky nebo jejich shluky se mohou dostat do sklivce a zůstanou-li blízko sítnice, lze je vidět. Červené krvinky může tělo vstřebat, takže nakonec zmizí. Z odborného hlediska to však nejsou muscae volitantes, protože jsou způsobeny drobným zraněním.

Znamená přítomnost ‚létajících mušek‘, že něco není v pořádku? Většinou ne. Objevují se u lidí s normálním zrakem i u mladých lidí a člověk se postupně naučí je nevnímat. Některé stavy však mohou představovat určité nebezpečí.

Kdy hrozí nebezpečí

Jestliže si najednou všimnete, že těchto smítek je mnohem více než dříve, může to znamenat, že se děje něco neobvyklého. Platí to zvláště tehdy, když vidíte malé světelné záblesky. Tento jev vychází ze sítnice, kde je světlo přeměňováno na nervové impulsy. Záplava plovoucích tělísek a světelných záblesků je obvykle způsobena tím, že v určitém rozsahu došlo k odchlípení sítnice. Jak se to může stát?

Sítnice má přibližně stejnou tloušťku a konzistenci jako kus vlhkého papíru a je skoro stejně choulostivá. Světločivá vrstva sítnice je k vrstvě pod ní a ke sklivci přichycena pouze na svém předním okraji a kolem zrakového nervu. V centrální jamce žluté skvrny je spojení slabší. Zbytek sítnice je přidržován sklivcem. Oko je natolik pružné, že dokonce ani při úderu se sítnice od spodní vrstvy obvykle neodchlípí ani se neprotrhne.

Úder však může vést k poškození, které sítnici v určitých oblastech oslabí nebo v ní způsobí nepatrnou trhlinku či otvor. Ten může vzniknout i tím, když sklivec přilne k sítnici a náhlým pohybem či poškozením se potom od sítnice odtrhne, což vede ke vzniku malé trhliny. Tekutina ze sklivce se potom může dostat za sítnici a oddělit ji od spodní vrstvy. Tím jsou drážděny světločivé nervové buňky a člověk to vnímá jako záblesky.

Někdy je odchlípení sítnice doprovázeno malým nebo velkým krvácením, protože vnitřní povrch sítnice má svou vlastní síť krevních cév. Krvinky unikají do sklivce a člověk je vidí jako náhlou záplavu plovoucích tělísek. Brzy potom, co dojde k odchlípení sítnice, se zorné pole začíná zatahovat černou „oponou“.

Pokud si tedy někdy všimnete, že množství mušek se zvýšilo, a zvláště jsou-li doprovázeny záblesky, okamžitě jděte k očnímu lékaři nebo do nemocnice. Může se jednat o odchlípení sítnice! Dojde-li k němu v rozsáhlém měřítku, později už není možné s tím nic udělat.

Máte již roky před očima mušky, ale bez záblesků? Pravděpodobně si kvůli tomu nemusíte dělat starosti. Tyto mušky má téměř každý. Když si jich nebudete všímat, tak sice nezmizí, ale mozek se naučí potlačit při běžné činnosti jejich obraz. Skutečnost, že mohou existovat bez jakékoli reálné újmy zraku, je dokladem pružné konstrukce oka a přizpůsobivosti mozku.

Než však lze s jistotou říci, že není třeba dělat si starosti, měl by každého člověka, který vidí tato plovoucí tělíska, vyšetřit oční lékař.

[Rámeček a obrázek na straně 25]

Počátek novodobé korekce refrakčních vad

Pokud nosíte brýle nebo kontaktní čočky, můžete za tuto možnost v jistém smyslu poděkovat právě ‚létajícím muškám‘. Význačný holandský lékař v 19. století Frans Cornelis Donders chtěl poznat, co to je, a proto začal vědecky zkoumat fyziologii a patologii oka. Našel některé zdroje ‚mušek‘ a kromě toho zjistil, že dalekozrakost je podmíněna menší délkou oční koule a že neostré vidění při astigmatismu je způsobeno nepravidelným zakřivením rohovky a čočky. Díky jeho studiím dnes mohou být předepisovány brýle.

[Obrázek]

Donders

[Podpisek]

S laskavým svolením National Library of Medicine

[Nákres na straně 24]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Trhlinka v sítnici

Červené krvinky

Odchlípená sítnice

Zrakový nerv vede do mozku

Hyaloidní membrána

Čočka

Zornice

Sklivec

Krevní cévy

Duhovka

Řasnaté těleso