Skutky apoštolů 1:1–26
1 V první zprávě jsem, Theofile, napsal o všem, co Ježíš dělal a učil od začátku+
2 až do dne, kdy byl vzat do nebe.+ Předtím dal prostřednictvím svatého ducha pokyny apoštolům, které si vybral.+
3 Potom co trpěl, jim poskytl mnoho přesvědčivých důkazů, že žije.+ Čtyřicet dnů se jim objevoval a mluvil o Božím království.+
4 Když byl s nimi, přikázal jim: „Neodcházejte z Jeruzaléma,+ ale čekejte na to, co slíbil Otec+ a o čem jste ode mě slyšeli.
5 Jan totiž křtil vodou, ale vy budete za několik dnů pokřtěni svatým duchem.“+
6 Když se sešli, zeptali se ho: „Pane, obnovíš pro Izrael království už v této době?“+
7 Odpověděl jim: „Není to vaše věc, abyste znali časy a období. Otec si je nechal ve své pravomoci.+
8 Ale až na vás přijde svatý duch, dostanete sílu+ a budete mi svědky+ v Jeruzalémě,+ v celé Judeji a Samaří+ a až do nejvzdálenějších končin země.“+
9 Když to dořekl, vznesl se před jejich očima k nebi, zakryl ho oblak a on se jim ztratil z dohledu.+
10 Zatímco se dívali k nebi, jak odchází, najednou u nich stáli dva muži v bílém oděvu+
11 a řekli: „Galilejští muži, proč tu stojíte a díváte se k nebi? Ježíš, který byl od vás vzat do nebe, přijde stejným způsobem, jak jste ho viděli do nebe odcházet.“
12 Pak se vrátili do Jeruzaléma+ z hory, která se nazývá Olivová a která je od Jeruzaléma nedaleko – jen sabatní den cesty.*
13 Když tam přišli, vstoupili do horní místnosti, kde byli ubytovaní. Byli to Petr, Jan, Jakub, Ondřej, Filip, Tomáš, Bartoloměj, Matouš, Alfeův syn Jakub, Šimon Horlivec a Jakubův syn Jidáš.+
14 Všichni se jednomyslně a vytrvale modlili. Byly s nimi i některé ženy,+ Ježíšovi bratři a jeho matka Marie.+
15 V těch dnech Petr vstal uprostřed bratrů (shromáždilo se tam asi 120 lidí) a řekl:
16 „Bratři,* muselo se splnit to, co svatý duch předpověděl v Písmu prostřednictvím Davida o Jidášovi,+ který vedl ty, kdo zatkli Ježíše.+
17 Jidáš byl jedním z nás+ a podílel se na stejné službě jako my.
18 (Za peníze získané svou ničemností+ koupil pole. Zřítil se ale po hlavě dolů, jeho tělo se roztrhlo a vyvalily se z něj všechny vnitřnosti.+
19 Dozvěděli se o tom všichni obyvatelé Jeruzaléma, a tak to pole ve svém jazyce nazvali Akeldama, tedy Pole krve.)
20 V knize Žalmů je totiž napsáno: ‚Ať jeho příbytek zpustne a ať v něm nikdo nebydlí‘+ a také: ‚Ať jeho úřad dozorce převezme někdo jiný.‘+
21 Je tedy nutné, aby jeden z mužů, kteří nás doprovázeli po celou dobu, kdy byl* Pán Ježíš mezi námi –
22 od chvíle, kdy ho Jan pokřtil,+ až do dne, kdy byl od nás vzat do nebe+ – se spolu s námi stal svědkem jeho vzkříšení.“+
23 Navrhli tedy dva: Josefa zvaného Barsabáš, kterému také říkali Justus, a Matyáše.
24 Potom se modlili: „Jehovo,* ty znáš srdce všech lidí.+ Ukaž, kterého z těch dvou mužů jsi vyvolil,
25 aby se stal apoštolem a ujal se tak služby, kterou Jidáš opustil a vydal se svou cestou.“+
26 Házeli los+ a ten padl na Matyáše. Připočetli* ho tedy k 11 apoštolům.
Poznámky
^ Nebo „jen kolik je dovoleno ujít o sabatu“.
^ Dosl. „muži, bratři“.
^ Dosl. „vcházel a vycházel“.
^ Viz příloha A5.
^ Nebo „připojili“, tj. začali ho považovat za apoštola, stejně jako ostatních 11.
